Používá se:
· při řešení dopravního problému,
· při přepravě nějaké látky a podobně, přičemž je třeba nadimenzovat potrubí (cestu, kabel), kterým proteče jen určité množství látky.
Použijeme vždy neorientovaný ohodnocený graf, kde hrany jsou trasy a uzly jsou křižovatky. Musí být jeden zdroj u (počáteční uzel) a jeden spotřebič v (koncový uzel). Pokud je více zdrojů, je třeba je sloučit do jednoho zdroje a propustnost nových hran se rovná kapacitě dílčích zdrojů. To samé je také u spotřebičů. Každá hrana je ohodnocena takzvanou propustností hrany C(h) a znamená, kolik maximálně může protéct látky.
Tok hranou F(h) je skutečné množství, které hranou proteče
.
Úkolem je určit:
· propustnost celé dopravní sítě C*(u, v), to znamená maximální množství, které může sítí protéct ze zdroje do spotřebiče,
· tok dopravní sítí F(u, v), tj. skutečné množství, které proteče sítí ze zdroje do spotřebiče
.
Dále je třeba udělat z grafu orientovaný acyklický graf. Hrany, kterými neprotéká žádná látka, musíme vyloučit, jinak by mohl vzniknout sací efekt. V každém uzlu platí Kirchhoffovy zákony (platí i pro zdroj a spotřebič).
Hledáme hranový řez mezi uzly u a v.
C (k) – hranový řez
C (kmin) – minimální hodnota hranového řezu
C (kmin) = C*(u,v)
Hranový řez mezi uzly u a v v souvislém neorientovaném grafu G je taková množina hran K, pro které platí:
· Graf G, který má množinu hran zmenšenou o K , má právě dvě komponenty, přičemž uzel u leží v jedné z nich a uzel v leží v druhé.
· Je-li množina hran K´ podmnožinou množiny K (K´Ì K a zároveň K´¹ K), pak v grafu G, který má množinu hran K´, existuje sled mezi uzly u a v.
· Úprava grafu na jeden zdroj a jeden spotřebič.
· Překreslení grafu tak, aby uzly u a v ležely na hranici grafu.
Obr. 3.34 Zavedení pomocné hrany r0
·
Zavedeme pomocnou hranu r0 s ohodnocením nula, která rozdělí graf na dvě
oblasti E1 a E2
·
Na hranici oblasti E1 vybereme hranu s nejmenším ohodnocením a tuto
hranu vynecháme, zvětší se oblast E2.
· Ohodnocení vypuštěné hrany se zapíše do hranatého řezu a graf překreslíme (viz obr. 3.35) tak, abychom snížili krajní hrany, které sousedily s E1 o hodnotu vypuštěné hrany.
Obr. 3.35 Ohodnocení vypuštěné hrany
· Toto opakujeme tak dlouho, až se nám graf rozpadne na dvě komponenty.
·
Pokud je více hran se stejným ohodnocením, vypustíme
všechny hrany, ale do hranového řezu zapíšeme pouze jednu (viz obr.
Obr. 3.36 Vypuštění hran se stejným ohodnocením
Obr. 3.37 Výsledný graf
Sestrojení duálního grafu GD: Do každé oblasti grafu umístíme jeden uzel a pro každou hranu K sestrojíme hranu KD spojující uzly duálního grafu GD, které odpovídají oblastem grafu G incidentním s hranou K. Oblast grafu je uzavřená část grafu vymezená hranami.
První krok: Graf rozdělíme na oblasti.
Obr. 3.38 Rozdělení grafu na oblasti
Druhý krok: Stávající graf překreslíme do duálního grafu - oblasti se stávají uzly.
Obr. 3.39 Výsledný duální graf
Hledáme minimální cestu z E1 do E2 a to je:
C (kmin) .
· dopravní úlohy (kapacita silnic, rozvod vody, plynu a podobně),
· přiřazovací úlohy (přiřazení n-úkolů m-pracovníkům),
· jízdní řády.
Zde jsou příklady na procvičení probrané látky. Propustnost dopravní sítě.