<<<<   Obsah    >>>>

Náhodná veličina

Náhodná veličina X je proměnná, jejíž hodnota x je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu. Charakteristickým rysem náhodné veličiny je, že při opakování náhodného pokusu dochází vlivem náhodných činitelů měnlivosti hodnot. Nemůžeme před provedením pokusu určit, jaké hodnoty veličina nabude [Škrášek, J., Tichý, Z., 1990], [Vítečková, M.].

Tabulka 2.2: Dělení náhodné veličiny





Spojitá náhodná veličina

Nabývá libovolných hodnot z určitého intervalu (např. odečet z měřicího přístroje)

Diskrétní náhodná veličina

Nabývá konečný počet hodnot z intervalu

(např. kostka, ruleta)

Distribuční funkce

Distribuční funkce je funkce neklesající.

Obr. 2.6 Hladká funkce

Obr. 2.7 Schodovitá funkce

Hustota pravděpodobnosti

Frekvenční funkce

Obr. 2.8 Hustota pravděpodobnosti

Obr. 2.9 Frekvenční funkce

 

 

Číselné charakteristiky náhodných veličin

Číselné charakteristiky popisují některé základní rysy náhodných veličin, jako například obecné a centrální momenty [Škrášek, J., Tichý, Z., 1990].

Tabulka 2.3 Charakteristiky náhodných veličin

Spojitá náhodná veličina

Diskrétní náhodná veličina

Obecný moment náhodné veličiny s-tého řádu

Obecný moment náhodné veličiny prvního řádu (střední hodnota)

Centrální moment s-tého řádu

Obecný zápis centrálního momentu: ms[X] = E[(X - E[X])s]

Centrální moment prvního řádu

Důkaz: (pro diskrétní NV)

Centrální moment druhého řádu (rozptyl, disperze, variace)

Směrodatná odchylka (standardní, střední kvadratická odchylka)

Vlastnosti m a s2 (platí pro spojité i diskrétní náhodné veličiny)

C - konstanta

X, Y - náhodné veličiny (platí pro spojité i diskrétní)

m - střední hodnota

s 2 - rozptyl náhodné veličiny

                                                           

                                  

                                        

                                                

          

 

 

Zde jsou příklady na procvičení probrané látky. Náhodná veličina.

 

 <<<<    Nahoru      >>>>