Syntézou regulačních obvodů rozumíme návrh struktury regulačního obvodu, tj. regulátoru a jeho parametrů tak, aby obvod splňoval požadavky kladené na regulační pochod. Do syntézy zahrnujeme pouze teoretický návrh regulačního obvodu a nikoliv i následnou volbu technické realizace návrhu. Při návrhu regulačního obvodu však vycházíme z provozních podmínek (např. rozměry a hmotnost zařízení, pracovní prostředí, režim provozu apod.), ve kterých bude regulační obvod pracovat.
Můžeme se setkat s těmito výchozími předpoklady pro syntézu:
První případ se v praxi vyskytuje pouze ojediněle, většina regulačních obvodů patří pod bod 3. Jsou to obvody, které lze rozdělit na regulovanou soustavu a regulátor. Úloha syntézy se zde redukuje pouze na určení stavitelných parametrů regulátoru. Vhodnost správné volby typu regulátoru a jeho parametrů můžeme ověřit jednak simulací na matematickém modelu navrženého regulačního obvodu a jednak provozními zkouškami regulovaného objektu přímo v provozu.
Pod 2. bod patří regulační obvody, u kterých nelze provést rozdělení na regulovanou soustavu a regulátor. Jsou to např. servomechanismy, regulační obvody sloužící k vlečné regulaci polohy a rychlosti. U těchto regulačních obvodů navrhujeme částečně jak jejich strukturu, tak i jejich parametry.
Při syntéze regulačního obvodu potřebujeme znát:
Pro zjednodušení výpočtu uvažujeme u bodu 2 a 3 jako vstupní veličiny funkce, jejichž matematické vyjádření je snadné a z odezvy regulačního obvodu na tyto funkce můžeme posoudit přesnost a kvalitu regulace. Nejčastěji používané funkce jsou jednotkový skok, jednotkový impuls a skok rychlosti a zrychlení vstupního průběhu.