Syntézou regulačního obvodu rozumíme stanovení struktury a parametrů regulačního obvodu, tak aby byly splněny požadavky, kladené na regulační pochod (dosažení cíle řízení).
stabilní regulační obvod, |
minimální doba regulace | ![]() | obr. 1, |
požadovaný relativní překmit | ![]() | obr. 1, |
minimalizace vlivu poruchových veličin, |
přesné sledování žádané hodnoty regulovanou veličinou, |
nulová trvalá regulační odchylka, |
ROBUSTNOST regulačního obvodu na změnu parametrů soustavy. |
![]() |
Doba regulace. Doba, za kterou se průběh regulačního pochodu dostane trvale do pásma ± ![]() |
![]() |
Maximální překmit. Zpravidla první amplituda křivky regulačního pochodu |
![]() |
Doba, kdy regulovaná veličina dosáhla maximální hodnoty |
![]() |
Přesnost regulace - pásmo regulace (většinou ± 3% nebo ± 5%) |
Volba struktury (typu) regulátoru je určená především vlastnostmi soustavy, kterou chceme regulovat. Přehled typu regulátoru k dané soustavě je uveden v tabulce 1.
Typ regulátoru | Hodí se k regulaci soustav |
          I | proporcionálních se setrvačností 1. řádu, s malou časovou konstantou, bez dopravního zpoždění, při malých a pomalých změnách zatížení, |
          P | proporcionálních i integračních se setrvačností 1. řádu, se střední časovou konstantou, popř. s malým dopravním zpožděním, při malých změnách zatížení; (zanechává trvalou regulační odchylku), |
          PI | proporcionálních i integračních se setrvačností vyššího řádu s libovolnými časovými konstantami, s velkým dopravním zpožděním, při velkých a pomalých změnách zatížení, |
          PD | proporcionálních i integračních se setrvačností vyššího řádu se středními časovými konstantami, s velkým dopravním zpožděním při malých změnách zatížení; (zanechává trvalou regulační odchylku), |
PID | proporcionálních i integračních se setrvačností vyššího řádu s libovolnými časovými konstantami i s delším dopravním zpožděním, při velkých a rychlých změnách zatížení, |
Dvoupolohový | proporcionálních se setrvačností 1. řádu, s velkou časovou konstantou, bez dopravního zpoždění, při malých změnách zatížení. |
Zieglerova - Nicholsova metoda kritického zesílení
Zieglerova - Nicholsova metoda čtvrtinového tlumení
Zieglerova - Nicholsova metoda přechodové charakteristiky
Seřízení regulátoru metodou standardních tvarů
Metoda podle J.G. Zieglera a N.B. Nicholse je metoda experimentální a umožňuje seřízení regulátoru přímo za provozních podmínek.
Princip metody spočívá v přivedení regulační obvodu do tzv. kritického stavu, tj. na kmitavou mez stability, přičemž regulátor pracuje pouze s proporcionální složkou (tohoto stavu regulátoru je dosaženo dosazením do rovnice 1). Integrační a derivační složka regulátoru je vyřazena nastavením integrační časové konstanty na co možná nejvyšší hodnotu
a derivační časové konstanty na nulovou hodnotu
.
![]() |
![]() |
![]() |
(1) |
Experimentální seřízení regulátoru aplikací metody
Postup:Postupným opatrným zvyšováním zesílení regulátoru , přivedeme obvod na mez stability (do kritického stavu). V tomto okamžiku začne obvod kmitat s konstantní amplitudou
, a s konstantní periodou kmitů
.
Hodnota zesílení regulátoru , při které regulační obvod dosáhne meze stability, je označena jako kritické zesílení
. Periodu kmitů, s kterou obvod na mezi stability kmitá, se pak nazývá kritickou periodou
(obr. 2).
Po dosazení zjištěných hodnot kpk a Tk do empirických vztahů pro daný typ regulátoru v tab. 2, vypočteme optimální hodnoty stavitelných parametrů (,
a
) příslušného regulátoru.
Tab. 2. Optimální hodnoty stavitelných parametrů regulátoru |
Typ regulátoru | ![]() |
![]() |
![]() |
P    | ![]() |
----- | ----- |
PI   |
![]() |
![]() |
----- |
PD  |
![]() |
----- |
![]() |
PID | ![]() |
![]() |
![]() |
Seřízení ryze integračního regulátoru provedeme postupným zmenšováním integrační časové konstanty
, tak dlouho, až v obvodu vzniknou netlumené harmonické kmity. Tím dosáhneme kmitavé meze stability a integrační časová konstanta pro daný okamžik se stává kritickou
.
![]() |
![]() |
Pozn: | Zesílení regulátoru zvětšujeme opatrně, protože náhlé a velké zesílení by mohlo vést k destrukci seřizované soustavy ( |
Tato modifikace Zieglerovy-Nicholsovy metody jako jediná nemá analytické řešení a jedná se o čistě experimentální metodu.
Používá se v případě, kdy regulační obvod nelze přivést na kmitavou mez stability, nebo tam, kde by mohlo na kmitavé mezi stability dojít k poškození samotné regulované soustavy.
Zvyšování zesílení regulátoru tak dlouho, až poměr třetí amplitudy
a první amplitudy
bude ¼, tzn.
![]() |
Tab. 3. Optimální hodnoty stavitelných parametrů regulátoru |
Typ regulátoru | ![]() |
![]() |
![]() |
P    | ![]() |
----- | ----- |
PI   |
![]() |
![]() |
----- |
PID | ![]() |
![]() |
![]() |
U této metody syntézy soustavy vycházíme ze znalosti průběhu přechodové charakteristiky. Používáme ji pro soustavy s aperiodickým průběhem odezvy (bez překmitu).
Bod, kde tečna protne časovou osu, určí dobu průtahu (její konec) a dobu náběhu
(její začátek), viz. obr. 4. Doba náběhu je určena průsečíkem tečny s časovou osou a s pořadnicí ustáleného stavu.
Pozn: | Není-li od počátku přechodového děje patrná odezva systému, označíme tuto dobu jako dopravní zpoždění |
Odečtené hodnoty doby průtahu , doby náběhu
a zesílení soustavy
dosadíme do tab.4 a určíme optimální hodnoty stavitelných parametrů pro daný typ regulátoru.
Tab. 4. Optimální hodnoty stavitelných parametrů regulátoru |
Typ regulátoru | ![]() |
![]() |
![]() |
P    | ![]() |
----- | ----- |
PI   |
![]() |
![]() |
----- |
PD  |
![]() |
----- |
![]() |
PID | ![]() |
![]() |
![]() |
Tato metoda vychází z určitých vzorových typů přenosů uzavřeného regulačního obvodu
, o kterých víme, že dávají vyhovující kvalitu regulačního pochodu. Podle těchto přenosovů upravujeme seřízením parametrů regulátorů hodnoty koeficientů přenosu pro danou regulovanou soustavu tak, aby se koeficienty této konkrétní funkce a funkce vzorové navzájem rovnaly.
![]() |
K dané regulované soustavě navrhneme vhodný typ regulátoru, např. dle tabulky 1.
Určíme obrazový přenos otevřeného regulačního obvodu (2) a stupeň astatismu tohoto přenosu, a je-li to možné, provedeme při výpočtu
kompenzaci časových konstant. Dalším krokem bude výpočet přenosu řízení dané soustavy
(3). Nebude-li shodný se standardním tvarem pro dané q, budeme muset od této metody seřízení regulátoru upustit.
Je-li splněn bod 2, pak charakteristický mnohočlen uzavřeného regulačního obvodu položíme roven standardnímu mnohočlenu z tab. 5-10 (dle stupně astatismu q a použité metody).
![]() | (2) | ||
![]() | (3) |
Kritérium vychází ze skutečnosti, že maximum na křivce
signalizuje rezonanční jev, tj. náchylnost uzavřeného regulačního obvodu k málo tlumeným kmitům.
Z obr. 7 je patrné rezonanční zvětšení modulu -
. Mezi rezonančním zvětšením modulu a maximálním překmitem regulačního pochodu je souvislost. Čím větší je rezonanční zvětšení, tím větší je i maximální překmit. Kritérium je odvozeno z podmínky minima kvadratické plochy.
Má-li být splněn cíl řízení
, pak musí být také splněno
. Pak optimální přechodový děj nastane tehdy, bude-li se amplituda
co možná v největším rozsahu frekvenci blížit jedné a bude monotónně klesat bez rezonance obr. 8.
![]() |
![]() |
![]() | ![]() | |
![]() | ![]() | |
![]() | ![]() | |
  ![]() |   ![]() | |
![]() | ![]() | |
  ![]() |   ![]() | |
![]() | ![]() | |
![]() | ![]() |
Teoretickým cílem řízení je, aby se
, tedy
. Tohoto však nemůžeme dosáhnout, protože neexistuje reálný systém, pro který platí n = m (slabá podmínka fyzikální realizovatelnosti). Pro všechny reálné objekty platí n > m (silná podmínka fyzikální realizovatelnosti) a tedy platí, že
![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
Získáme tak soustavu podmínek, jejichž jejíchž řešením dostaneme hodnoty stavitelných parametrů regulátoru pro optimální seřízení regulátoru.
Při výpočtu přenosu řízení          Kritérium optimálního modulu v sobě nezahrnuje podmínky stability, proto je nutné splnění podmínek stability prověřit, a před samotnou aplikací této metody na reálný objekt i simulačně ověřit. Používá se pro systémy se stupněm astatismu q < 2.
V praxi je výhodné použít již vypočtených hodnot stavitelných parametrů pro vybrané charakteristické soustavy.Používá se pro systémy se stupněm astatismu q
2 a vychází z metody optimálního modulu.
Její odlišnost od metody optimálního modulu spočívá v tom, že jednotlivé koeficienty
pokládáme rovny nule.
![]() |
Tato metoda se používá pro seřizování standardních typů konvenčních regulátorů pro regulované soustavy, a to především pro soustavy s dopravním zpožděním. Metoda inverze dynamiky zachovává jednoduchost Zieglerovy-Nicholsovy metody, ale je přesnější, univerzálnější a umožňuje jednotný přístup k seřízení analogových i číslicových regulátorů.
Seřízení regulátoru metodou inverze dynamiky vyžaduje, aby obrazový přenos regulované soustavy byl ve standardním tvaru:
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() |
K dané soustavě s přenosem přiřadíme odpovídající typ regulátoru podle tab. 11 a vypočteme jednotlivé stavitelné parametry regulátoru.
Tab. 11. Vztahy pro výpočet stavitelných parametrů regulátoru |
V tab. 11 je: | T - vzorkovací perioda,![]() a - experimentálně zpřesněné zesílení otevřeného regulačního obvodu s dopravním               zpožděním a číslicovým regulátorem pro požadovaný překmit. |
![]() | (4) |
![]() | (5) |
![]() |
0 | 0,05 | 0,10 | 0,15 | 0,20 | 0,25 | 0,30 | 0,35 | 0,40 | 0,45 | 0,50 |
α | 1,282 | 0,984 | 0,884 | 0,832 | 0,763 | 0,697 | 0,669 | 0,640 | 0,618 | 0,599 | 0,577 |
β | 2,718 | 1,944 | 1,720 | 1,561 | 1,437 | 1,337 | 1,248 | 1,172 | 1,104 | 1,045 | 0,992 |
U soustav bez dopravního zpoždění
= 0, vyjde aperiodický průběh odezvy uzavřeného regulačního obvodu, tedy bez relativního překmitu
. Dynamika přechodového děje je pak závislá na hodnotě zvolené časové konstanty
(obr.10).
Volba časové konstanty
musí být provedena s ohledem na omezení akční veličiny, tedy s ohledem na maximální nastavitelnou hodnotu zesílení regulátoru
.