Tato metoda je použitelná pro lineární spojité i diskrétní regulační obvody.
Princip této metody spočívá v tom, že přivedeme regulační obvod do tzv. kritického stavu, tj. na kmitavou mez stability, přičemž regulátor pracuje pouze s proporcionální složkou, a tedy integrační a derivační složky jsou vyřazeny nastavením TD = 0, TI = ∞.
a) Postup při experimentálním seřízenítabulka 5 - Optimální hodnoty stavitelných parametrů analogového regulátoru
Typ regulátoru |
|||
P |
0,5 kpk |
||
PI |
0,45 kpk |
0,85 Tk |
|
PD |
0,6 kpk |
0,06 Tk |
|
PID |
0,6 kpk |
0,5 Tk |
0,12 Tk |
V případě, že se jedná o čistě integrační regulátor, přivedeme regulační obvod do kritického stavu tím, že zmenšujeme integrační časovou konstantu TI, až dosáhneme kmitavé meze stability. Potom je nejvhodnější nastavení integrační časové konstanty TI = 2Tk pro kmitavý tlumený průběh regulačního pochodu a TI = 4Tk pro aperiodický průběh.
b) Analytické řešeníPři analytickém řešení musíme vypočítat kpk a Tk, které charakterizují kmitavou mez stability. Využijeme např. Michajlovovo kritérium stability. Vyřadíme integrační a derivační složky regulátoru (TD → 0, TI → ∞) a určíme přenos otevřeného regulačního obvodu Go(s) (obr. 1,2)
![]() |
(22) |
Pokud se vyskytuje dopravní zpoždění e-Td s, provedeme jeho náhradu např. Padého rozvojem.
Z Go(s) určíme charakteristický mnohočlen N(s)
![]() |
(23) |
A pak určíme Michajlovu funkci a její reálnou a imaginární část
![]() |
(24) |
Kmitavá mez stability dle Michajlovova kritéria stability je určena nulovou reálnou a imaginární složkou pro nenulový kmitočet. Čili položíme NQ(ω) = 0 a určíme kritický kmitočet ωk a pak určíme kritické zesílení kpk pro NP(ωk) = 0. Periodu kritických kmitů Tk určíme dle vztahu
![]() |
(25) |
Pro výpočet doporučeného seřízení příslušného regulátoru použijeme vztahy, které obsahuje tabulka 5.