uT - tvarovaná akční veličina; k, kT - diskrétní čas (k = 0,1,2,...); T - vzorkovací perioda; A-Č - analogově číslicový převodník; Č-A – číslicově analogový převodník
obrázek 3 - Obecné blokové schéma lineárního diskrétního regulačního obvodu
Diskrétní regulační obvod je takový obvod, ve kterém alespoň jedna veličina má tvar posloupnosti diskrétních hodnot vytvářených např. v časově ekvidistantních okamžicích. Obvykle si představujeme, že diskrétní regulační obvod využívá k výpočtu akční veličiny číslicový počítač, což však nemusí platit vždy.
Diskrétní regulační obvod (obrázek 3) lze znázornit blokovým schématem skládajícím se ze spojitě pracující regulované soustavy, nespojitě pracujícího číslicového regulátoru, číslicově-analogového převodníku (Č-A) a analogově-číslicového převodníku (A-Č).
uT - tvarovaná akční veličina; k, kT - diskrétní čas (k = 0,1,2,...); T - vzorkovací perioda; A-Č - analogově číslicový převodník; Č-A – číslicově analogový převodník
obrázek 3 - Obecné blokové schéma lineárního diskrétního regulačního obvodu
Regulovaná soustava je vždy spojitá. Při řešení syntézy diskrétních regulačních obvodů se obecně používají dva postupy:
a) předsunutí A-Č – převodníky se uvažují jako součást regulátoru, pak pracujeme s regulátorem, který můžeme považovat za kvazianalogový, viz obrázek 4. Tento postup je možný při malé vzorkovací periodě. Až 80% číslicových regulačních obvodů můžeme převést na spojité regulační obvody.
obrázek 4 - Blokové schéma lineárního RO s kvazianalogovým regulátorem
b) podsunutí A-Č – převodníky se přidají k regulované soustavě, kterou považujeme jako diskrétní, viz obrázek 5. Jestliže dáme A-Č za regulovanou soustavu, považujeme obvod za diskrétní. Tento postup se hlavně využívá při velkých vzorkovacích periodách. Používáme Z-transformaci, která je dosti složitá. Nedochází ke zkreslení informace.
obrázek 5 – Blokové schéma lineární diskrétního RO