Příklad 3
Pomocí transformace Z vyřešíme lineární diferenční rovnici 2. řádu
![]()
Vz. 29
y(0) = 1; y(T) = 2
Vz. 30
a pro vstupní diskrétní funkci
u(kT) = h (kT).
Vz. 31
Řešení :
Na danou diferenční rovnici použijeme Z-transformaci (vlastnost Vz. 15d)
![]()
![]()
Vz. 32
Protože pro danou diferenční rovnici nebyly použity počáteční podmínky pro pravou stranu (pravá strana neobsahuje posunutou vstupní funkci), proto je volná část řešení současně homogenním řešením, tj. YV(z) = YH(z).
Po dosazení počátečních podmínek (Vz. 46) a obrazu vstupní diskrétní funkce
obdržíme

Originál řešení můžeme získat rozvojem obrazu řešení Y(z) v mocninou řadu (nekonečným dělením čitatele jmenovatelem) :
Po úpravě a dosazení počátečních podmínek dostaneme


Výsledek jsme získali v otevřeném tvaru. Pro k = 0, 1, 2, … dostaneme :
y(0) = 1
y(T) = 2
y(2T) = -4
y(3T) = 7
y(4T) = -9
Abychom určili celé řešení (tj. v uzavřeném tvaru), musíme obraz řešení rozložit na parciální zlomky :
Obraz Y(z) je výhodné
vynásobit ![]()

Pro určení konstant A1, A2, A3, B1 a B2 použijeme dosazovací metodu :




Ze slovníku Z-transformace (Příloha) snadno najdeme originály :




![]()
Řešení diferenční rovnice má tedy tvar

Výsledek jsme získali v uzavřeném tvaru. Pro k = 0, 1, 2,…dostaneme :
y(0) = 1
y(T) = 2
y(2T) = -4
y(3T) = 7
y(4T) = -9