Příklad 3
Pomocí transformace Z vyřešíme lineární diferenční rovnici 2. řádu
Vz. 29
y(0) = 1; y(T) = 2
Vz. 30
a pro vstupní diskrétní funkci
u(kT) = h (kT).
Vz. 31
Řešení :
Na danou diferenční rovnici použijeme Z-transformaci (vlastnost Vz. 15d)
Vz. 32
Protože pro danou diferenční rovnici nebyly použity počáteční podmínky pro pravou stranu (pravá strana neobsahuje posunutou vstupní funkci), proto je volná část řešení současně homogenním řešením, tj. YV(z) = YH(z).
Po dosazení počátečních podmínek (Vz. 46) a obrazu vstupní diskrétní funkce
obdržíme
Originál řešení můžeme získat rozvojem obrazu řešení Y(z) v mocninou řadu (nekonečným dělením čitatele jmenovatelem) :
Po úpravě a dosazení počátečních podmínek dostaneme
Výsledek jsme získali v otevřeném tvaru. Pro k = 0, 1, 2, … dostaneme :
y(0) = 1
y(T) = 2
y(2T) = -4
y(3T) = 7
y(4T) = -9
Abychom určili celé řešení (tj. v uzavřeném tvaru), musíme obraz řešení rozložit na parciální zlomky :
Obraz Y(z) je výhodné vynásobit
Pro určení konstant A1, A2, A3, B1 a B2 použijeme dosazovací metodu :
Ze slovníku Z-transformace (Příloha) snadno najdeme originály :
Řešení diferenční rovnice má tedy tvar
Výsledek jsme získali v uzavřeném tvaru. Pro k = 0, 1, 2,…dostaneme :
y(0) = 1
y(T) = 2
y(2T) = -4
y(3T) = 7
y(4T) = -9