PŘEDMLUVA
|
1 |
|
|
|
1 ÚVOD DO MODELOVÁNÍ
A IDENTIFIKACE SYSTÉMŮ |
3 |
|
1.1 ZÁKLADNÍ POJMY |
3 |
|
1.2 TYPY SYSTÉMŮ A FORMY
JEJICH POPISU |
6 |
|
1.3 STAVOVÁ TRAJEKTORIE,
ROVNOVÁŽNÝ STAV SYSTÉMU |
8 |
|
1.4 PŘÍPADOVÁ STUDIE
AUTOMOBIL |
10 |
|
|
1.4.1
Subsystém otáčení kola |
12 |
|
|
|
|
2 MATEMATICKÉ MODELY
MECHANICKÝCH SYSTÉMŮ |
17 |
|
2.1 SESTAVENÍ POHYBOVÉ
ROVNICE APLIKACÍ DRUHÉHO NEWTONOVA ZÁKONA |
18 |
|
2.2 SESTAVENÍ POHYBOVÉ
ROVNICE APLIKACÍ DRUHÉHO D´ ALEMBERTOVA
PRINCIPU |
18 |
|
2.3 PRVKY MATEMATICKÉHO
MODELU MECHANICKÉHO SYSTÉMU |
18 |
|
|
2.3.1
Hmotný bod |
19 |
|
|
2.3.2
Pružina (poddajnost) |
19 |
|
|
2.3.3
Tlumič |
19 |
|
|
2.3.4
Zdroj síly, zdroj rychlosti |
20 |
|
|
2.3.5
Základní prvky rotačních soustav |
20 |
|
2.4 MATEMATICKÉ MODELY
SOUSTAV S PŘÍMOČARÝM POHYBEM |
20 |
|
2.5 MATEMATICKÉ MODELY
SOUSTAV KONAJÍCÍCH ROTAČNÍ POHYBY |
27 |
|
2.6 LAGRANGEOVY ROVNICE
DRUHÉHO DRUHU |
29 |
|
|
|
|
3 ELEKTRICKÉ SYSTÉMY |
39 |
|
3.1 CHARAKTERISTIKY
ZÁKLADNÍCH PRVKŮ |
40 |
|
|
3.1.1
Ideální zdroj napětí |
40 |
|
|
3.1.2
Ideální zdroj proudu |
40 |
|
|
3.1.3
Ideální rezistor |
40 |
|
|
3.1.4
Ideální kapacitor |
41 |
|
|
3.1.5
Ideální induktor |
41 |
|
3.2 ZÁKLADY TOPOLOGIE
ELEKTRICKÝCH OBVODŮ |
41 |
|
3.3 SESTAVOVÁNÍ ROVNIC
ELEKTRICKÝCH OBVODŮ |
43 |
|
|
3.3.1
Přímá aplikace Kirchhoffových zákonů |
44 |
|
|
3.3.2
Metoda smyčkových proudů |
46 |
|
|
3.3.3
Metoda uzlových napětí |
47 |
|
3.4 MATEMATICKÝ MODEL
STEJNOSMĚRNÉHO MOTORU S CIZÍM BUZENÍM |
48 |
|
3.5 MODELOVÁNÍ OBVODŮ S
OPERAČNÍMI ZESILOVAČI |
52 |
|
|
3.5.1
Operační zesilovač |
52 |
|
|
3.5.2
Invertor |
54 |
|
|
3.5.3
Sumátor |
54 |
|
|
3.5.4
Integrátor |
55 |
|
|
3.5.5
Derivační člen |
55 |
|
|
|
|
4 HYDRAULICKÉ SYSTÉMY |
56 |
|
4.1 ZÁKON ZACHOVÁNÍ
HMOTNOSTI – ROVNICE KONTINUITY |
56 |
|
4.2 ZÁKON ZACHOVÁNÍ
ENERGIE – BERNOULLIHO ROVNICE |
57 |
|
4.3 VÝTOK KAPALINY Z
NÁDOB |
59 |
|
|
4.3.1
Výtok z uzavřené nádrže |
59 |
|
|
4.3.2
Dynamika výšky hladiny v otevřené nádrži |
61 |
|
|
4.3.3
Výtok z nádrže s přítokem |
62 |
|
|
4.3.4
Regulace výšky hladiny pomocí změny přítoku
|
63 |
|
|
4.3.5
Systém tří nádrží |
66 |
|
4.4 MODELOVÁNÍ
HYDRAULICKÝCH MECHANISMŮ |
70 |
|
|
4.4.1
Hydraulické odpory |
71 |
|
|
4.4.2
Odpor proti pohybu |
71 |
|
|
4.4.3
Odpor proti zrychlení |
73 |
|
|
4.4.4
Odpor proti deformaci |
74 |
|
4.5 MATEMATICKÉ MODELY
PRVKŮ HYDRAULICKÉHO OBVODU |
75 |
|
|
4.5.1
Hydrogenerátor |
75 |
|
|
4.5.2
Hydraulické vedení |
78 |
|
|
4.5.3
Ventil pro plynulou |
81 |
|
|
4.5.4
Přímočarý hydromotorregulaci průtoku |
83 |
|
|
4.5.5
Rotační hydromotor |
86 |
|
|
4.5.6
Servoventil - hydromotor |
87 |
|
|
4.5.7
Pojišťovací ventil, tlakový filtr |
88 |
|
|
4.5.8
Model hydraulického akumulátoru |
88 |
|
|
4.5.9
Simulace elektrohydraulického servomechanismu |
89 |
5 PNEUMATICKÉ SYSTÉMY |
93 |
|
5.1 ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ
ZÁKONY POUŽÍVANÉ PŘI MODELOVÁNÍ
PNEUMATICKÝCH SYSTÉMŮ |
93 |
|
5.2 PNEUMATICKÁ TUHOST |
95 |
|
5.3 PROUDĚNÍ PLYNU PŘES
TRYSKU |
97 |
|
5.4 MODEL PNEUMATICKÉHO
PÉROVÁNÍ |
102 |
|
|
|
|
6 TEPELNÉ PROCESY |
104 |
|
6.1 VEDENÍ TEPLA TUHÝMI
TĚLESY |
105 |
|
6.2 SDÍLENÍ TEPLA
PROUDĚNÍM, PŘESTUP A PROSTUP TEPLA |
106 |
|
6.3 SÁLÁNÍ |
106 |
|
6.4 TEPELNÁ ENERGIE
PROUDU KAPALINY |
107 |
|
6.5 AKUMULACE TEPLA |
107 |
|
6.6 DYNAMIKA TEPELNÝCH
PROCESŮ |
107 |
|
|
6.6.1
Ohřev látky vedením tepla |
108 |
|
|
6.6.2
Dynamika změny teploty při mísení tekutin |
109 |
|
|
6.6.3
Řízení tepelných procesů |
109 |
|
6.7 DOKONALE IZOLOVANÁ
NÁDOBA |
110 |
|
6.8 NÁDOBA S TEPELNÝMI
ZTRÁTAMI |
111 |
|
6.9 NÁDOBA S TEPELNOU
KAPACITOU A TEPELNÝMI ZTRÁTAMI |
113 |
|
6.10 NEPŘÍMÝ
JEDNODUCHÝ VÝMĚNÍK TEPLA |
116 |
|
|
|
|
7 FYZIKÁLNÍ ANALOGIE |
119 |
|
|
|
|
8 EXPERIMENTÁLNÍ
IDENTIFIKACE SYSTÉMŮ |
122 |
|
8.1 ROZDĚLENÍ
IDENTIFIKAČNÍCH METOD |
124 |
|
|
8.1.1
Typy matematických modelů |
125 |
|
|
8.1.2
Rozdělení vstupních signálů |
125 |
|
|
8.1.3
Vyhodnocení kvality modelu |
126 |
|
|
8.1.4
Měření a vyhodnocení dat |
126 |
|
|
8.1.5
Algoritmy zpracování dat |
126 |
|
8.2 VOLBA IDENTIFIKAČNÍ
METODY |
127 |
|
8.3 VSTUPNÍ SIGNÁLY |
129 |
|
|
8.3.1
Deterministické vstupní signály |
129 |
|
|
|
|
9 CHARAKTERISTIKY
LINEÁRNÍCH DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ |
131 |
|
9.1 IMPULSNÍ
CHARAKTERISTIKA |
131 |
|
9.2 PŘECHODOVÁ
CHARAKTERISTIKA |
131 |
|
9.3 FREKVENČNÍ
CHARAKTERISTIKA |
132 |
|
|
9.3.1
Vyhodnocení bodu frekvenční charakteristiky |
135 |
|
|
9.3.2
Zobrazení frekvenční charakteristiky v
logaritmických souřadnicích |
136 |
|
|
9.3.3
Frekvenční analýza pomocí harmonického
signálu a integrace |
137 |
|
|
|
|
10 MATEMATICKÉ MODELY
ZÁKLADNÍCH PŘENOSOVÝCH ČLENŮ |
140 |
|
10.1 PROPORCIONÁLNÍ
ČLEN |
140 |
|
10.2 INTEGRAČNÍ ČLEN |
140 |
|
10.3 DERIVAČNÍ ČLEN |
141 |
|
10.4 PROPORCIONÁLNÍ
ČLEN SE SETRVAČNOSTÍ PRVNÍHO ŘÁDU |
142 |
|
10.5 PROPORCIONÁLNÍ
ČLEN SE SETRVAČNOSTÍ DRUHÉHO ŘÁDU |
146 |
|
|
|
|
11 EXPERIMENTÁLNÍ
IDENTIFIKACE POMOCÍ DETERMINISTICKÝCH SIGNÁLŮ |
154 |
|
11.1 SESTAVENÍ
PŘECHODOVÉ CHARAKTERISTIKY Z ODEZVY NA
PRAVOÚHLÝ IMPULZ |
155 |
|
11.2 STANOVENÍ
PŘECHODOVÉ CHARAKTERISTIKY Z ODEZVY NA RAMPOVOU
FUNKCI |
156 |
|
11.3 STANOVENÍ
PŘECHODOVÉ CHARAKTERISTIKY Z ODEZVY NA OBECNÝ
DETERMINISTICKÝ VSTUPNÍ SIGNÁL |
157 |
|
11.4 APROXIMACE
FREKVENČNÍ CHARAKTERISTIKY |
159 |
|
11.5 VYHODNOCENÍ BODŮ
FREKVENČNÍ CHARAKTERISTIKY Z PŘECHODOVÉ |
161 |
|
11.6 VYHODNOCENÍ
FREKVENČNÍCH CHARAKTERISTIK |
163 |
|
|
11.6.1
Vyhodnocení frekvenční charakteristiky
integrační soustavy |
169 |
|
11.7 APROXIMACE
PŘECHODOVÝCH CHARAKTERISTIK |
173 |
|
|
11.7.1
Aproximace proporcionální soustavou se
setrvačností 1.řádu |
174 |
|
|
11.7.2
Aproximace přechodové charakteristiky s
kmitavým průběhem |
175 |
|
|
11.7.3
Aproximace přechodových charakteristik s
aperiodickým průběhem |
175 |
|
|
11.7.4
Aproximace proporcionální soustavou 2.řádu s
rozdílnými časovými konstantami |
176 |
|
|
11.7.5
Aproximace proporcionální soustavou n-tého
řádu se stejnými časovými konstantami |
177 |
|
11.8 APROXIMACE ODEZEV
INTEGRAČNÍCH ČLENŮ |
178 |
|
11.9 APROXIMACE ODEZEV
DERIVAČNÍCH ČLENŮ |
181 |
|
11.10 APROXIMACE
PŘECHODOVÝCH CHARAKTERISTIK S DOPRAVNÍM
ZPOŽDĚNÍM |
182 |
|
|
11.10.1
Aproximace pomocí tečny v inflexním bodě |
182 |
|
|
11.10.2
Aproximace pomocí sečny v inflexním bodě |
182 |
|
|
11.10.3
Aproximace pomocí dvou bodů odezvy |
182 |
|
|
11.10.4
Aproximace přenosem druhého řádu |
183 |
|
|
|
|
12 PARAMETRIZACE
CHARAKTERISTIK SYSTÉMU |
184 |
|
12.1 PARAMETRIZACE
IMPULSNÍ CHARAKTERISTIKY |
184 |
|
12.2 PARAMETRIZACE
PŘECHODOVÉ CHARAKTERISTIKY - METODA PLOCH |
188 |
|
12.3 METODA POSTUPNÉ
INTEGRACE |
194 |
|
|
|
|
13 STATISTICKÉ METODY
IDENTIFIKACE SYSTÉMŮ |
200 |
|
13.1 DISTRIBUČNÍ FUNKCE,
HUSTOTA PRAVDĚPODOBNOSTI |
201 |
|
|
13.1.1
Stanovení distribuční funkce a hustoty
pravděpodobnosti náhodného procesu |
203 |
|
13.2 STACIONÁRNOST
NÁHODNÉHO PROCESU |
204 |
|
13.3 ERGODIČNOST
NÁHODNÉHO PROCESU |
205 |
|
13.4 STATISTICKÉ
CHARAKTERISTIKY STACIONÁRNÍHO ERGODICKÉHO
NÁHODNÉHO PROCESU |
206 |
|
13.5 AUTOKORELAČNÍ
FUNKCE NÁHODNÉHO PROCESU |
207 |
|
|
13.5.1
Stanovení délky realizace a periody
vzorkování při výpočtu autokorelační
funkce |
208 |
|
|
13.5.2
Vlastnosti autokorelační funkce |
208 |
|
13.6 VZÁJEMNÁ
KORELAČNÍ FUNKCE |
210 |
|
13.7 KOVARIANCE |
211 |
|
13.8 SPEKTRÁLNÍ
VÝKONOVÁ HUSTOTA |
212 |
|
13.9 VZÁJEMNÁ
SPEKTRÁLNÍ VÝKONOVÁ HUSTOTA |
213 |
|
|
|
|
14 IDENTIFIKACE POMOCÍ
KORELAČNÍCH METOD |
215 |
|
14.1 AKTIVNÍ A PASIVNÍ
METODY |
215 |
|
14.2 STOCHASTICKÁ
FORMULACE DYNAMICKÉHO SYSTÉMU |
215 |
|
|
14.2.1
Stanovení váhové funkce |
216 |
|
|
14.2.2
Numerický výpočet váhové funkce |
217 |
|
14.3 SPEKTRÁLNÍ
TRANSFORMACE NÁHODNÉHO PROCESU PŘI PRŮCHODU
LINEÁRNÍ SOUSTAVOU |
221 |
|
|
|
|
15 TESTOVACÍ SIGNÁLY |
224 |
|
15.1 BÍLÝ ŠUM |
224 |
|
15.2 PSEUDONÁHODNÉ
TESTOVACÍ SIGNÁLY |
225 |
|
15.3 GENERÁTORY
PSEUDONÁHODNÉHO BINÁRNÍHO SIGNÁLU |
227 |
|
|
|
|
16 IDENTIFIKACE
SYSTÉMU ODHADEM PARAMETRŮ MODELU |
230 |
|
16.1 STRUKTURA MODELU |
231 |
|
|
16.1.1
Model náhodného procesu |
231 |
|
|
16.1.2
Model systému |
232 |
|
16.2 STANOVENÍ PARAMETRŮ
MODELU |
236 |
|
16.3 REKURZIVNÍ POSTUP
IDENTIFIKACE |
243 |
|
|
16.3.1
Rekurzivní metoda nejmenších čtverců |
244 |
|
16.4 METODA NEJMENŠÍCH
ČTVERCŮ S VÁHOVÝMI KOEFICIENTY |
248 |
|
|
16.4.1
Exponenciální zapomínání |
249 |
|
16.5 METODA PŘÍDAVNÝCH
PROMĚNNÝCH (INSTRUMENT VARIABLES) |
250 |
|
|
16.5.1
Rekurzivní metoda přídavných proměnných |
251 |
|
16.6 APLIKACE
REKURZIVNÍCH ALGORITMŮ A EXPONENCIÁLNÍHO
ZAPOMÍNÁNÍ |
252 |
|
16.7 ODHAD PARAMETRŮ
INTEGRAČNÍCH PROCESŮ |
254 |
|
|
|
|
17 IDENTIFIKACE V
UZAVŘENÉM REGULAČNÍM OBVODU |
256 |
|
17.1 IDENTIFIKACE POMOCÍ
KORELAČNÍ ANALÝZY |
256 |
|
17.2 ODHAD PARAMETRŮ
MODELU V UZAVŘENÉM REGULAČNÍM OBVODU |
258 |
|
|
17.2.1
Nepřímá identifikace s přídavným
testovacím signálem |
258 |
|
|
17.2.2
Nepřímá identifikace bez přídavného
signálu |
259 |
|
|
17.2.3
Přímá identifikace bez přídavného signálu |
264 |
|
|
17.2.4
Přímá identifikace s použitím přídavného
signálu |
267 |
|
|
|
|
LITERATURA |
271 |
|
|
|
|
REJSTŘÍK |
273 |