Nutným předpokladem pro tisk je nainstalování ovladače tiskány a jeho správná konfigurace. To provedeme v aplikaci Windows Ovládací panel (Control Panel), ikonou Tiskárny (Printers). Je rovněž vhodné, aby tato tiskárna byla nastavena jako implicitní, a to tlačítkem Nastav jako implicitní tiskárnu (Set As Default Printer).
Předtím, než započneme konečné rozvržení tabulky na jednotlivé tiskové strany, je vhodné nastavit správný rozměr tiskové strany, okraje a další vlastnosti. K tomuto účelu slouží povel Soubor-Vzhled stránky (File-Page Setup), pomocí kterého je nutné správně nastavit zejména rozměr a orientaci stránky a požadované okraje. Toto nastavení je nezbytné zejména pro následné rozvržení dat v tabulce na jednotlivé tiskové strany.
Mezi další důležité možnosti patří volitelný tisk standardní mřížky tabulky, kterou lze přepínat pomocí tlačítka List (Sheet) a položky Mřížka (Gridlines).
Obr. 65. Nastavení vzhledu stránky
Po stisku tlačítka Záhlaví a zápatí (Header/Footer) lze formátovat záhlaví a zápatí stránky. Po stisknutí tlačítka Vlastní záhlaví (Custom Header) nebo Vlastní zápatí (Custom Footer) se dialogové okno rozdělí na tři části, které odpovídají levé, střední a pravé části hlavičky resp. patičky. Zde je možno vložit libovolný text nebo použít některého ze šesti tlačítek, které mají následující význam:
Umožňuje
formátovat písmo - typ písma, styl, velikost,
přeškrtnutí atd. Nastavení je aplikováno vždy na
vybraný text hlavičky resp. patičky.
Vloží
číslo stránky (kód &[Strana], v anglické verzi
&[Page]).
Vloží
počet stran (kód &[Stran], v anglické verzi
&[Pages]).
Vloží
datum (kód &[Datum], v anglické verzi &[Date]).
Vloží
čas (kód &[Čas], v anglické verzi &[Time]).
Vloží
jméno souboru (kód &[Soubor], v anglické verzi
&[File]).
Vloží
název listu (kód &[List], v anglické verzi
&[Tab]).
Po stisku 2. až 7. tlačítka je na místo kurzoru vložen určitý kód, který je pak při tisku nahrazen skutečnou hodnotou, např. kód &[Strana] bude nahrazen číslem strany.
Obr. 66. Dialogové okno pro formátování záhlaví
Pokud máme správně nastaveny rozměry a okraje stránky, můžeme přistoupit k rozvržení dat v tabulce na jednotlivé tiskové strany. MS Excel dovede provést automatické rozvržení dat na jednotlivé strany. Pokud zvolíme Nástroje-Předvolby-Zobrazení (Tools-Options-View) a zatrhneme automatické konce stránek (Automatic Page Breaks), budou v tabulce naznačeny jednotlivé strany tenkou přerušovanou čarou. Použitím Soubor-Ukázka před tiskem (File-Print Preview) si lze prohlédnout celé stránky včetně hlavičky a patičky.
Obr. 67. Konce stránky
Může se však stát, že nám automatické konce stránek nebudou vyhovovat. Pak lze použít povel Vložit-Konec stránky (Insert-Page Break), který nastaví stránkový zlom k levému hornímu rohu aktuální buňky. Pokud již v daném místě stránkový zlom existuje, pak jej povelem Vložit - Odstraň konec stránky (Insert-Remove Page Break) odstraníme.
Máme-li provedena všechna nastavení, můžeme provést tisk povelem Soubor-Tisk (File-Print). V mnoha případech se však formát tiskové strany nepodaří správně nastavit na první pokus a tisk je nutno opakovat. Proto je výhodnější nejprve použít tzv. ukázku před tiskem, která zobrazí na obrazovku stránku v té podobě, ve které bude vytištěna.
Tuto ukázku vyvoláme povelem Soubor-Ukázka před tiskem (File-Print Preview), v horním okraji obrazovky je několik tlačítek, která mají následující význam:
( 
) Posun na další
stranu.
( 
) Posun na
předchozí stranu.
( 
)
Zmenšení/zvětšení pohledu na tiskovou stranu.
( 
) Tisk.
( 
) Nastavení
stránky (rozměry, orientace, okraje, viz kapitola 7.2).
( 
)
Zobrazení/skrytí okrajů stránky a hranic mezi sloupci.
Uchopením tmavých bodů na okrajích stránky lze měnit
okraje přímo na tiskové straně.
( 
) Uzavření
prohlídky před tiskem.
( 
) Vyvolání
nápovědy.
Tisk lze spustit několika způsoby:
- tlačítkem ()
v ukázce před tiskem,
- tlačítkem 
ze standardního pruhu nástrojů,
- povelem Soubor-Tisk (File-Print),
- klávesovou zkratkou CTRL+SHIFT+F12.
Obr. 68. Dialogové okno pro tisk
Před vlastním tiskem můžeme v dialogovém okně nastavit rozsah stran, které chceme tisknout, popř. vybrat oblast pro tisk, počet kopií a kvalitu tisku. Lze také tisknout tabulku nebo poznámky nebo oboje. Především si všimněte prvního řádku, kde je zapsána tiskárna, na kterou bude proveden tisk. Je to vždy ta tiskárna, která je v aplikaci Windows Ovládací panel (Control Panel) nastavena jako Implicitní tiskárna (Default Printer). Pokud chceme provést tisk na jiné tiskárně, je ji nutno nastavit jako implicitní tlačítkem Tiskárna (Printer) nebo v Ovládacím panelu.
Pokud máme záhlaví řádků či sloupců, které chceme tisknout na každé straně, dosáhneme toho následujícím postupem:
Zrušení tisku záhlaví provedeme výše uvedeným postupem, pouze v prostoru pro určení záhlaví sloupců a řádků vymažeme veškerý text.
Na obr. 70 jsou ukázány výřezy levého horního rohu z druhé strany tisku pro různá nastavení záhlaví sloupců a řádků.
Obr. 69. Nastavení záhlaví sloupců
a)
a) bez záhlaví, b) nastaveno záhlaví sloupců podle obr. 69, c) nastaveno záhlaví sloupců podle obr. 69 a navíc zapnuto Záhlaví řádků a sloupců (Row and Column Headings).
Obr. 70. Ukázky tisku pro různá nastavení záhlaví
Pokud zpracováváme rozsáhlý problém, můžeme často potřebovat současný pohled na data z různých částí tabulky. MS Excel proto umožňuje rozdělit okno tabulky na dvě samostatné části jak v horizontálním, tak vertikálním směru. Tak můžeme sledovat až čtyři různé části tabulky.
Obr. 71. Rozdělení na podokna
Rozdělení okna můžeme provést povelem Okno-Rozdělit (Window-Split), který zobrazí přibližně ve středu obrazovky horizontální i vertikální rozhraní. Pomocí myši můžeme tato rozhraní posunout do libovolné polohy. Pokud rozhraní zatáhneme až k okraji okna, bude zrušeno. Zrušit jej však můžeme také pomocí povelu Okno-Odstranit příčky (Window-Remove Split).
Rozdělení na podokna můžeme provést také pomocí myši a to tak, že táhneme za černý jezdec, který je nad svislým rolovacím páskem a vlevo od vodorovného rolovacího pásku. Jezdec v detailu vidíme na obr. 72.
Obr. 72. Jezdec pro horizontální rozdělení na podokna
U rozsáhlých tabulek můžeme potřebovat, aby vodorovné či svislé záhlaví tabulky bylo stále viditelné. To můžeme provést tímto postupem:
Rozmrazení provedeme povelem Okno-Uvolnit příčky (Window-Unfreeze Panes), následně můžeme zrušit jednotlivá podokna.
Zobrazení tabulky můžeme modifikovat povelem Nástroje-Předvolby-Zobrazení (Tools-Options-View). Nabízené možnosti mají následující význam:
Zobrazit (Show)
| Řádek vzorců (Formula Bar ) | Zobrazení, skrytí řádku vzorců. Má stejnou funkci jako povel Zobrazit-Řádek vzorců (View-Formula Bar) |
| Stavový řádek (Status Bar) |
Zobrazení, skrytí stavového řádku. Má stejnou funkci jako povel Zobrazit-Stavový řádek (View-Status Bar) |
| Indikátor poznámky (Note Indicator) | Zobrazení, skrytí indikátoru poznámky (červeného čtverečku) v pravém horním rohu buňky |
| Informační okno (Info Window) | Zobrazení informačního okna |
Objekty (Objects)
| Ukázat vše (Show all) | Zobrazí všechny grafické objekty (grafy, tlačítka, obrázky, textová pole). |
| Ukázat umístění (Show Placeholders) | Obrázky a grafy budou zobrazeny jako šedé obdélníky. Ostatní grafické objekty budou normálně viditelné. Toto nastavení by mělo zrychlit práci programu MS Excel. |
| Srýt vše (Hide All) | Skryje všechny grafické objekty. |
Volby okna (Cells)
| Automatické konce stránky (Automatic Page Breaks) | Zobrazí automatické konce stránek. |
| Vzorce (Formulas) | Zobrazí v buňkách vzorce místo hodnot, které byly podle vzorců vypočteny. |
| Mřížky (Gridlines) | Zobrazí mřížku v tabulce. V hotové aplikaci můžeme mřížku skrýt, aby nepůsobila rušivým dojmem. |
| Barva (Color) | Nastavení barvy mřížky. |
| Záhlaví řádků a sloupců (Row & Column Headers) | Zobrazí označení řádků
a sloupců v tabulce při tisku, viz. obr. 70c). |
| Symboly přehledu (Outline Symbols) | Zobrazení, skrytí symbolů přehledu. |
| Nulové hodnoty (Zero Values) | Zobrazí nulové hodnoty. Pokud tato volba není zvolena, není nulový obsah buněk zobrazován. |
| Vodorovný, svislý posuvník (Horizontal, Vertical Scroll Bar ) | Zobrazení, skrytí vodorovného, svislého posuvníku. |
| Záložky listů (Sheet Tabs) | Zobrazení, skrytí záložek listů pro listování v sešitě. |
Obr. 73. Nastavení zobrazení
Povelem Zobrazit-Lupa (View-Zoom) lze dosáhnout zmenšení nebo zvětšení pohledu na tabulku. Tak můžeme při zmenšeném pohledu zobrazit na obrazovku více informací (větší část tabulky) nebo naopak při zvětšeném pohledu zobrazit detailní pohled na buňky, obrázky či jiné vložené objekty. Vhodnost určitého zvětšení či zmenšení je závislá na použitém rozlišení a velikosti úhlopříčky monitoru.
Pokud chceme dosáhnou ještě lepšího rozlišení, použijeme povel Zobrazit-Celá obrazovka (View-Full Screen). Na obrazovce se objeví jen naše tabulka, menu, posuvníky a záložky listů.
MS Excel umožňuje archivovat jednotlivé pohledy na tabulku pro pozdější použití. Pohledem na tabulku rozumíme:
velikost a pozici okna,
zmrazená podokna,
výběry,
zmrazená podokna,
výběry,
aktivní buňky,
nastavení provedená povelem Nástroje-Předvolby-Zobrazení (Tools-Options-View),
volitelně může být součásti pohledu i nastavení tisku (rozměr papíru, orientace, záhlaví aj.).
Pohledy jsou uloženy v jednom souboru společně s tabulkou. K jejich používání je nutno připojit Správce pohledů (View Manager). Pokud není připojen automaticky, je možno ho připojit pomocí přídavných nástrojů z menu Nástroje-Doplňky (Tools-Add-Ins).
Vložení pohledu provedeme tímto způsobem:
Zrušení pohledu provedeme následujícím způsobem:
Již existující pohled můžeme vyvolat tímto postupem:
MS Excel poskytuje určité nástroje a funkce pro vytváření jednoduchých databází. Databázové operace jsou však značně omezené ve srovnání s klasickými relačními databázemi, mezi největší nedostatky patří nepřítomnost primárního klíče v tabulce a z toho plynoucí nemožnost provést spojení více tabulek (operace Join), nemožnost zaznamenat vazby 1:n atd.
Z toho plyne, že MS Excel je vhodný pouze k řešení jednoduchých databázových problémů, které se omezují převážně na jednu tabulku. Takovéto problémy lze řešit poměrně rychle a efektivně, bez nutnosti zvládat poměrně komplikovanou problematiku relačních či jiných databází. K řešení složitějších problémů je MS Excel nevhodný a bez specializovaných databázových prostředků se neobejdeme, viz. např. [9].
Pro zkušené databázové uživatele dodejme, že některé pojmy jsou zde používány v poněkud odlišných významech, než je zvykem.
Obr. 74. Seznam
Dříve než začneme tvořit první databázi, je vhodné správně pochopit význam základních pojmů.
Seznam Seznam je blok buněk, ve kterém je uložena databáze. První řádek obsahuje jména položek. Prázdný řádek na konci umožňuje vkládat další záznamy bez nutnosti databázi explicitně rozšiřovat.
Záznam Záznam je řádek v databázi, každý záznam obsahuje údaje o jednom objektu zájmové reality.
Položka Položka je sloupec v databázi. Položka je vždy určitého typu. To znamená, že obsahuje např. textové, číselné, logické nebo časové a datumové údaje. Položka je jednoznačně identifikována svým jménem. V tabulce MS Excelu je položka vždy uložena v jednom sloupci tabulky.
MS Excel dokáže vytvořit databázi zcela automaticky ze seznamu (List). Na vytvořený seznam můžeme aplikovat jednotlivé databázové operace.
Tip
Pro různé pohledy na databázi můžete využít povel Pohledy (View) z menu Zobrazit-Správce pohledů (View-View Manager), viz kapitola 8.5.
MS Excel obsahuje dva druhy filtrů Automatický filtr, se kterým se velmi jednoduše pracuje, ale neumožňuje nám složitější databázové operace a Rozšířený filtr umožňující i složitější operace.
V rámci databáze jsou jedny z nejčastěji používaných operací vyhledávání resp. rušení záznamů splňujících určitou podmínku. Tuto podmínku budeme nazývat kritérium. Kritérium může být:
jednoduché Jednoduché kritérium se vztahuje pouze k jedné položce, např. Knihovna="UK".
složené Složené kritérium se vztahuje k více položkám současně. Pak jsou jednotlivá subkritéria svázána logickou podmínkou typu logický součet (pak musí platit alespoň jedno ze subkritérií) nebo logický součin (musí platit všechna kritéria současně).
Dále kritéria dělíme na:
porovnávací Porovnávací kritéria slouží k
vyhledání záznamů rovných určité hodnotě nebo
patřících do určitého intervalu hodnot. K zadání
porovnávacích kritérií lze použít logických
operátorů:
= rovná se,
> větší,
< menší,
>= větší nebo rovno,
<= menší nebo rovno,
<> nerovná se.
Porovnávací kritérium je např. Vrácení<15.3.1993.
výpočtová Výpočtové kritérium je založeno
na vzorci, který se počítá na základě položek
databáze, např. Cena*Počet<500. Ve vzorcích se
na jednotlivé položky můžeme odkazovat buď:
jménem položky, které je v prvním řádku
oblasti dat,
relativní adresou položky v prvním záznamu v
oblasti dat.
Umožňuje zobrazit pouze ty řádky seznamu, které obsahují
určitou hodnotu nebo vyhovují určité sadě kritérií. Povel Data-Filtr-Automatický
filtr (Data-Filter-Auto Filter) přidá k záhlavím
sloupců v seznamu stahovací šipky 
umožňující označení objektu, jež se
má zobrazit.
Po stisknutí stahovací šipky se zobrazí následující možnosti:
vše (All) Zobrazení všech hodnot
vlastní (Custom) Definování vlastního filtru
seznam položek (např. 1993, 1994....) Zobrazí jen položky rovné dané hodnotě
prázdné (Blanks) Zobrazí jen prázdné buňky
neprázdné (NonBlanks) Zobrazí jen neprázdné buňky
Pokud klikneme na stahovací šipku a vybereme některou z uvedených možností (mimo možnost vše) řádky, které obsahují položky nevyhovující dané podmínce se stávají skrytými. Stahovací šipka u dané položky změní barvu na modrou. Po stisknutí modré stahovací šipky a použití možnosti vše nebo použití povelu Data-Filtr-Zobrazit vše (Data-Filter-Show All) se objeví skryté buňky a stahovací šipka změní barvu na černou. Automatický filtr lze zrušit povelem Data-Filtr-Automatický filtr (Data-Filter-Auto Filter).
Obr. 75. Automatický filtr
Vlastní filtr
Po stisknutí stahovací šipky a zadání možnosti vlastní (Custom) se nám otevře následující dialogové okno:
Obr. 76. Vlastní filtr
Na obrázku je uveden příklad filtru, který má ukázat
pouze obchody, které jsou větší než
5000 Kč a zároveň menší než 6000 Kč.
Kritéria zapisujeme do oblasti kritérií. Oblast kritérií musí mít obdélníkový tvar, v prvním řádku u porovnávacích kritérií musí být název položek, ke kterým se kritérium vztahuje. U výpočtových kritérií musí být první řádek prázdný nebo obsahovat jiný název než název položek v databázi. Následující řádky obsahují vlastní kritéria. Kritéria, která jsou zapsána v jednom řádku, jsou svázána logickým součinem (musí platit každé z nich). Kritéria, která jsou ve více řádcích, jsou svázána logickým součtem (musí platit alespoň jedno z nich).
Zadávání kritérií si ukážeme na několika jednoduchých příkladech.
Budeme pracovat s následující oblastí databáze,viz obr. 77:
Obr. 77. Oblast databáze
Příklad 1: Chceme vybrat všechny knihy zapůjčené z knihovny Svk.
Jedná se o jednoduché porovnávací kritérium, oblast kritérií vypadá následovně:
Obr. 78. Oblast kritéria - příklad 1
Příklad 2: Chceme vybrat všechny knihy zapůjčené z knihovny Svk nebo Uk.
Jedná se o složené kritérium, přičemž jednotlivá subkritéria jsou vázána logickým součtem, tj. musí platit alespoň jedno z nich. Oblast kritérií pak vypadá takto:
Obr. 79. Oblast kritéria - příklad 2
Příklad 3: Vyhledejme všechny knihy od autora Balátě zapůjčené z knihovny Svk nebo Uk.
Řešení je zřejmé z následujícího obrázku:
Obr. 80. Oblast kritéria - příklad 3
Oblast kritérií můžeme zapsat také tak, jak to vidíme na následujícím obrázku. Pokud položka nemá vyplněné žádné porovnávací a výpočtové kritérium, pak jí vyhovují všechny hodnoty. Proto dejte pozor, aby do oblasti kritérii nebyl zahrnut prázdný řádek. Pak by do výběru byly zahrnuty všechny záznamy.
Obr. 81. Oblast kritéria - příklad 3
Příklad 4: Najděte knihy, které byly vypůjčeny před více než 30 dny a dosud nebyly vráceny.
Jedná se o výpočtové kritérium, které můžeme zadat takto:
Obr. 82. Oblast kritéria - příklad 4
Všimněte si, že v prvním řádku oblasti kritérií jsou názvy rozdílné od názvů položek v databázi. První řádek však mohl zůstat prázdný. Jako parametry funkcí jsou použity relativní odkazy na položky v prvním záznamu databáze.
Místo relativního odkazu lze použít ve vzorcích názvy oblastí, pokud jsou však sloupce jednotlivých položek databáze pojmenovány. To lze snadno provést pomocí povelu Vložit-Název-Definuj (Insert-Name-Define).
Obr. 83. Oblast kritéria - příklad 4
Příklad 5: Najděte knihy autorů, jejichž jména začínají na písmeno B nebo V.
Na příkladu je demonstrováno použití tzv. zástupných znaků, které jsou shodné jako v operačním systému DOS:
* - zastupuje skupinu znaků,
? - zastupuje jeden znak.
Obr. 84. Oblast kritéria - příklad 5
Abychom mohli použít tento typ filtru musíme nejprve umět nadefinovat oblast kritérií. To je popsáno v předcházející kapitole.
Povelem Data-Filtr-Rozšířený filtr (Data-Filter-Advanced Filter) vyvoláme dialogové okno pro definování rozšířeného filtru. Do dialogového okna zadáme oblast seznamu a oblast podmínky pomocí klávesnice nebo pomocí myši přímo v tabulce. Dále si můžeme volit, jestli chceme výsledek filtrace překopírovat jinam nebo jej chceme ponechat v tabulce.
Pokud ponecháme výsledek v tabulce, tak řádky, které obsahují položky nevyhovující dané podmínce se stávají skrytými. Po použití povelu Data-Filtr-Zobrazit vše (Data-Filter-Show All) se skryté buňky objeví.
Chceme-li záznamy v tabulce setřídit použijeme povel Data-Seřadit (Data-Sort). Objeví se dialogové okno pro seřazení záznamů. Zde si můžeme nadefinovat podle jakých položek chceme třídit, v jakém pořadí a jestli vzestupně nebo sestupně.
Pokud chceme přemístit výsledek databázové operace mimo tabulku, použijeme funkci kopírování. Postup je následující:
Pokud chceme odstranit některý řádek v seznamu použijeme povel Úpravy-Odstranit (Edit-Delete). V dialogovém okně zatrhneme možnost Celý řádek. Řádek zmizí a ostatní buňky se posunou nahoru.
Editaci databáze můžeme provádět také pomocí formuláře. MS Excel dovede (povelem Data-Formulář, (Data-Form)) k zadané databázi vygenerovat tzv. jednozáznamový formulář, pomocí kterého můžeme snadno editovat databázi, kritéria nebo provést vyhledávání. Vzhled formuláře k databázi z předchozích kapitol vidíme na obr. 85. Lze si také nadefinovat vlastní formulář, popis této techniky však převyšuje účel této příručky.
Obr. 85. Formulář
Jeden způsob, jak analyzovat data v seznamu, je provádění mezisoučtů. Do seznamu můžeme vložit řádek mezisoučtů, ve kterých budou data vyhodnocena určeným způsobem. Před tvorbou souhrnu je dobré setřídit data podle položky, u které budeme dělat mezisoučty. Povelem Data-Souhrny (Data-Subtotals) vyvoláme dialogové okno Souhrny
Obr. 86. Souhrny
Do první kolonky zadáváme název položky podle které chceme dělat souhrn (mezisoučet), do druhé funkci a do třetí kolonky názvy položek, které se vyskytují v mezisoučtu.
Obr. 87. Příklad Souhrnu
Kontingenční tabulka obsahuje řádková pole, sloupcová pole, stranová pole a data. Je to tabulka závislosti dat na řádkových, sloupcových a stranových polích. Je v podstatě trojrozměrná.
Význam kontingenční tabulky můžeme nejlépe vidět na příkladě:
Obr. 88. Kontingenční tabulka
Jako řádkové pole jsme nadefinovali "Rok", sloupcové "Prodejce", stranové pole "Oblast" data byly "Součet z Obchodu". Tak vidíme za kolik korun zboží jsme od každého výrobce každý rok objednali a dále vidíme součty u jednotlivých prodejců a u jednotlivých roků. Můžeme si zde volit z které oblasti zboží přišlo, od kterého prodejce a za kolik. Postup tvorby tabulky je velmi jednoduchý. Povelem Data-Kontingenční tabulka (Data-Pivot Table) vyvoláme Průvodce kontingenční tabulkou. Má 4 části. V první části zadáváme, chceme li data načíst z Microsoft Excelu nebo z jiného zdroje (např. z databáze MS Access). V druhé části zadáváme oblast. Pokud se nám nabízená oblast nelíbí, můžeme nadefinovat jinou pomocí klávesnice nebo myši v tabulce. Na obrázku vidíme třetí část průvodce. Zde je vidět jednotlivé názvy položek a jejich umístění do kontingenční tabulky. Umístění provádíme pomocí myši. V poslední části zadáme počáteční buňku pro umístění výsledné kontingenční tabulky a její název.
Podobnost s dotazem typu Crosstab je natolik zřejmá, že v
nových verzích produktu
MS Access se pro jeho zobrazení využívá kontingenční
tabulka z MS Excelu.
Obr. 89. Průvodce kontingenční tabulkou 3. část
Panel nástrojů pro dotazy a kontingenční tabulky
Spustí
Průvodce kontingenční tabulkou.
V
závislosti na výběru, změní nastavení souhrnu a
položky pro pole, nebo upraví vlastnosti oblasti dat v
kontingenční tabulce.
Oddělí
dříve spojené skupiny položek.
Seskupí
položky v kontingenční tabulce do skupin, které si
zvolíme.
Skryje
podřízená data sbalením položek řádkového pole nebo
sloupcového pole kontingenční tabulky.
Zobrazí
podřízená data rozšířením položek řádkového nebo
sloupcového pole kontingenční tabulky.
Zobrazí
každou stránku kontingenční tabulky do zvláštního
listu. Používá se pro tisk nebo pro oddělené analýzy
jednotlivých stránek..
Je-li
aktivní buňka součástí sady výsledků, která byla
vytvořena programem Microsoft Query, způsobí klepnutí na
tlačítko zopakování původního dotazu a aktualizaci sady
výsledků. Je-li aktivní buňka součástí kontingenční
tabulky, provede se aktualizace kontingenční tabulky.
Načte data
z vnější databáze programu Microsoft Query. Je
analogický k povelu Data- Načíst externí data
(Data-Get External Data). Zobrazuje se pouze v
případě, že je nainstalován program Microsoft Query
použitím příkazu z nabídky Nastroje-Doplňky
(Tools-Add-Ins).
