6.1.2 Impulsní charakteristika (funkce) ve spojité oblasti

Impulsní (někdy též váhová) funkce g(t) je odezva systému na vstup ve tvaru Diracova impulsu - viz obr. 6.2. Diracův nebo též jednotkový impuls d(t) se nedá fyzikálně realizovat. Při jeho přibližné realizaci se udává, že musí mít co největší amplitudu a co nejkratší dobu trvání. Matematicky je  přičemž d(t) není definováno pro t = 0, ale platí

.

(6.6)

Impulsní funkce je dána vztahem

.

(6.7)

obr. 6.2. Příklad impulsní charakteristiky

Podmínky fyzikální realizovatelnosti:

	silná podmínka fyzikální realizovatelnosti, [nevystupuje d(t)]	(6.8)
	slabá podmínka fyzikální realizovatelnosti. [vystupuje d(t)]	(6.9)

Impulsní a přechodová funkce spolu souvisejí. Srovnáním vztahů (6.1), (6.7) dostaneme, že impulsní funkce je rovna derivaci přechodové funkce a naopak přechodovou funkci získáme integrací impulsní funkce

,

.

(6.10)

  Zpět na začátek