Měření kmitočtové charakteristiky.
Měřením se určuje odezva soustavy na harmonicky proměnlivý vstupní signál konstantní amplitudy - budící kmity, jenž lze popsat harmonickou funkcí
. |
(7.1) |
Měření se opakuje s různými kruhovými frekvencemi u vstupního signálu. Je nutno je volit tak, abychom pokryli celé kmitočtové pásmo harmonických kmitů, které zkoumaná soustava přenáší. U lineárních systémů lze výstupní signál soustavy - vynucené kmity, po odeznění přechodového děje, který jej zkresluje taktéž popsat harmonickou funkcí
. |
(7.2) |
Výstupní signál - vynucené kmity má tedy stejnou frekvencí jako vstupní signál - budící kmity, avšak s různou amplitudou a oproti vstupnímu signálu je fázově posunut viz .
, |
(7.3) |
kde tj představuje časové posunutí signálu.
obr. 7.4 Tvar a vzájemný vztah vstupního a výstupního signálu
Vztah mezi budícími a vynucenými kmity vyjadřují dvě tzv. frekvenční charakteristiky:
(7.4) |
(7.5) |
Použití periodických impulsů
Určování kmitočtové charakteristiky z harmonických signálů je časově i technicky velmi náročné. Tento nedostatek lze zmírnit nahrazením harmonického signálů periodickými pravoúhlými impulsy s frekvencí a amplitudou A0. Rozložením tohoto signálu do Fourierovy řady obdržíme
. |
(7.6) |
Odezvu na tento signál pomocí harmonické analýzy je možno rovněž rozložit do Fourierovy řady
. |
(7.7) |
Porovnáním odpovídajících harmonických složek vstupního a výstupního signálu obdržíme pro hodnoty amplitud a fází kmitočtové charakteristiky. Vzhledem k tomu, že hodnoty amplitud rychle klesají, využívají se jen první tři složky a další body kmitočtové charakteristiky se získají dalším měřením s pravoúhlými impulsy jiné frekvence.