Řízení je definováno jako působení jednoho prvku systému řízení (řídicí prvek) na druhý (řízený prvek) tak, aby byl splněn určitý cíl řízení. Cílem řízení může být souhrn nejrůznějších požadavků kladených na chování systému řízení během procesu řízení. Obecný mechanismus řízení je možno vyjádřit logickou posloupností
ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACE -> ZPRACOVÁNÍ INFORMACE -> VYUŽITÍ INFORMACE
Pokud mechanismus řízení je realizován člověkem, pak místo o zpracování informace se hovoří o rozhodování. V případě, že mechanismus řízení je realizován technickými prostředky bez přímé účasti člověka, pak hovoříme o systémech automatizovaného řízení. Matematický model automatického řídicího prvku se nazývá algoritmus řízení.
Z hlediska řízení jsou důležité dva základní případy - ovládání a regulace, viz obr. 4.1.
Ovládání je nejjednodušší systém řízení s otevřenou strukturou. Ovládání lze použít pouze tehdy, když poruchy i změny chování ovládaného prvku (řízeného prvku) jsou zanedbatelné a když chování ovládaného prvku přesně známe.
Regulace je nejdůležitější systém řízení s uzavřenou strukturou. V tomto případě regulující prvek (řídicí prvek) je informován nejen o cíli řízení, ale i o stavu regulovaného prvku (řízeného prvku). Na základě informace o stavu regulovaného prvku může regulující prvek určit nejen chování regulovaného prvku, ale i působení poruch a případně změnit řízení (regulaci) za účelem splnění cíle řízení.
obr. 4.1. Blokové schéma ovládání a regulace