Kmitočtový přenos popisuje vlastnosti systému v kmitočtové oblasti a je popsán vztahem
, |
(3.1) |
kde w je reálný kmitočet [s-1], tzn. v intervalu (0, ).
Podmínky fyzikální realizovatelnosti:
m = n |
slabá podmínka fyzikální realizovatelnosti, |
(3.2) |
m < n | silná podmínka fyzikální realizovatelnosti. |
(3.3) |
Kmitočtový přenos G(jw) je funkce komplexní proměnné, takže jej můžeme vyjádřit ve všech základních tvarech:
algebraický tvar: |
, |
(3.4) |
kde je P(w) - reálná část kmitočtového přenosu, Q(w) - imaginární část kmitočtového přenosu, j - imaginární jednotka, ,
exponenciální tvar: |
, |
(3.5) |
A(w) - modul kmitočtového přenosu, , j(w) - fáze kmitočtového přenosu, .
goniometrický tvar: |
, |
(3.6) |
Kmitočtové charakteristiky jsou grafickým znázorněním kmitočtového přenosu. Pro vykreslování logaritmických kmitočtových charakteristik se rovnice (3.5) musí zlogaritmovat:
, |
(3.7) |
Ve skutečnosti se však využívá dekadického logaritmu pro osu úhlového kmitočtu w, tj. log w, a na osu pořadnic amplitudové charakteristiky se vynáší logaritmická amplituda L(w) v decibelech
(3.8) |
Kmitočtové charakteristiky v logaritmických souřadnicích se znázorňují dvěmi charakteristikami: logaritmickou amplitudovou kmitočtovou charakteristikou (LAKCH) L(w) a logaritmickou fázovou kmitočtovou charakteristikou (LFKCH)j(w) .
Význam zavedení logaritmických kmitočtových charakteristik (LKCH) spočívá ve zjednodušení výpočtů charakteristik složených systémů a v jejich jednoduchém sestrojování. [Balátě, J. 1996]